Historie

 

Kostel, ambity i tichý zpěv mnichů jsou dávno pryč, ale něco tu stále vyzařuje zvláštní atmosféru s trochou tajemství.
Zahrada paní Marie Dvořákové byla totiž nedílnou součástí rozsáhlého komplexu cisterciáckého proboštství , které zde bylo už dříve jakožto správní centrum statků cisterciáckého opatství sedleckého na Kouřimsku.. Jeho čas se naplnil v roce 1421, kdy za husitské revoluce kouřimští radní ve snaze zachránit město otevřeli městskou bránu husitům. Ti sice město obsadili, ale ušetřili všechny domy s výjimkou jediného – kláštera. Zcela jej zpustošili, mnichy zajali a za hradbami města ve smolných sudech upálili. Klášter i s jejich obyvateli spolykaly plameny…..
Čas, vítr i sousedé, kteří někdejší klášterní kameny zabudovávali do svých zdí, dílo dokonali. Stopy po výrazné sakrální stavbě pomalu mizely…. Všechny pokusy o obnovu proboštství skončily nezdarem, přičemž vznikla zahrada, která v pozemkových knihách od těch dob vedena jako Klášterka a jejímž opatrováním i opatrováním zahradě přilehlých hradeb byl od roku 1729 pověřen praprapředek paní Marie. Od té doby se zdejší zahrada – později i s domem – předává z rodičů na potomky. Následující generace se snaží uchovat dědictví předků a pokouší se přidat k němu svojí stopu.

Nepřehlédněte zajímavý článek o historii cisterciáckého proboštství s kostelem sv. Martina  zde